Válečná, meziválečná i poválečná světová literatura
- zlatý věk- 50.- 60. léta 20. století
= antidrama
- postrádá tradiční hrdiny (antihrdinové)- nemají žádné kostýmy, zvláštní znalosti, schopnosti
- rozhovor postav- nic nesděluje, chce ukázat, že si lidé nerozumí, opakují se fráze
- bezčasí, bez kulis, nejsou dána konkrétní místa
- představitelé- Samuel Beckett
-francouzský autor irského původu
- „Čekání na Godota“- dva tuláci Vladimír a Estragon jsou spolu už 50 let a toulají se
spolu, Pozzo pán si sebou vede otroka Luckyho
- dějištěm je venkovská cesta u níž stojí strom a kámen
- všichni čekají na Godota (nevíme kdo to je, ale má změnit jejich život), nic se jim nedaří ani sebevražda ani obchod
- na konci dějství přijde chlape c a řekne že Godot dnes nemůže, že přijde zítra, to se opakuje( otrok ale vede Pozza, který oslepl)
- má demonstrovat, že lidský osud je absurdní a stále je to čekání na něco
- „Poslední páska“- hra, starší muž se podle magnetofonových pásek, na kterých má
nahrané útržky ze života, snaží pochopit smysl svého života
- hledání sama sebe
- „Konec hry“- symbolizuje konec světa- naturalistické
- 4 postavy= celé lidstvo (rodiče nemají nohy jsou v popelnicích+syn je na kolečkovém křese+sluha- jediný se může hýbat,ale po nějaké době je opustí)
- „Šťastné dny“
Česká poválečná literatura - historie české literatury po 2. světové válce.