Válečná, meziválečná i poválečná světová literatura
- vznikl po 2. sv. válce v Itálii
- projevoval se v literatuře, kinematografii, malířství
- vychází ze zkušeností
- autoři si všímají pouze stinných stránek života
- soc. problémy, problémy morálky
- chudoby, bídy, ..., nezaměstnanost, prostituce
- zachycuje syrovou skutečnost, věcná dokumentární, hodnověrná
- častá forma- memoáry, deníky
- Ital
- „Horalka“- v Itálii v posledních měsících války, v době kdy byla obsazena armádami
Američanů a Britů
- „Římanka“- odehrává se ve 30.letech v Itálii
- seznámí se s Adrianou (prostitutkou z chudé rodiny), čeká dítě (s vrahem), ale je to pro ni světlý bod budoucnosti
- „Římské povídky“
- „Nové římské povídky“
- 50. léta 20. století Francie
- antiromán→ staví se proti věcem, které jsou základní pro klasický román
- skutečnost redukována na popis věcí a jevů bez vysvětlení vnitřní podstaty
- děj vypravuje jedna z postav románu
- postavy nezřetelné, často beze jména (označeny písmenem)
- představitelé- Alain Robbe- Grillet, Nathalie Sarrautová
- „Za nový román“= manifest nového románu
- „Žárlivost“- detailní popis řady setkání s A…(žena majitele banánových plantáží)
s Franckem, její muž popisuje celou situaci
- „Tropismy“= reakce rostliny na podnět z vnější
- kniha krátkých próz, kde vysvětluje podstatu nového románu (pozorování
vnějšího chování postav)
Česká poválečná literatura - historie české literatury po 2. světové válce.